Historie

Ministerstvo kultury České republiky rozhodlo k 1. lednu 2003 o splynutí dosavadních příspěvkových organizací na úseku státní památkové péče v novou organizaci, která dostala do názvu přívlastek „národní“ a zařadila se tak po bok dalších významných kulturních organizací, jako jsou Národní divadlo, Národní muzeum, Národní technické muzeum, Národní galerie, Národní knihovna či Národní filmový archiv.

2003–2004 a první řádný generální ředitel Jiří Kotalík

První dva měsíce roku 2003 Národní památkový ústav vedl jako zastupující generální ředitel ekonom Ing. Karel Kalvoda. V březnu do čela nově vzniklé instituce zasedl doc. PhDr. Jiří T. Kotalík, CSc. Nový generální ředitel nepřišel do zcela neznámého prostředí. V letech 1975 až 1984 působil v pražském Krajském středisku státní památkové péče a ochrany přírody, které patřilo k předchůdcům NPÚ. Nechyběly mu ani zkušenosti s řízením významné instituce, protože od roku 1997 působil jako rektor Akademie výtvarných umění v Praze. Současně se ve vedení organizace mohl opírat o zkušenosti svého náměstka a hlavního konzervátora PhDr. Josefa Štulce, který též zastával post prezidenta Českého národního komitétu ICOMOS. Úkolem vedení NPÚ bylo vybudování krajské struktury organizace, která by odpovídala krajskému zřízení České republiky s třinácti samosprávnými kraji a Hlavním městem Prahou. Původní příspěvkové organizace kopírovaly starší krajskou strukturu a sídlily pouze v 9 krajích včetně Prahy. Zárodkem nové krajské struktury NPÚ byly vznikající detašovaná pracoviště v krajích bez sídla územních odborných pracovišť.

Významné personální změny ve vedení NPÚ v průběhu roku 2004 se dotkly i postu generálního ředitele. V červenci byl jmenován generálním ředitelem Ing. Aleš Krejčů, dlouholetý pracovník památkové péče v jižních Čechách a od roku 1991 ředitel památkového ústavu v Českých Budějovicích. Aleš Krejčů patřil k průkopníkům začlenění, údržby, obnovy a správy státních hradů a zámků do organizační struktury úseku památkové péče, tzn. do modelu, který v rámci Národního památkového ústavu existuje dodnes.

2006–2008 a generální ředitel Pavel Jerie

V letech 2005 a 2006 dochází k opětovným změnám ve vedení NPÚ. Ve funkci generálního ředitele se vystřídali Ing. Zdeněk NovákMgr. MUDr. Tomáš Hájek, Dr., a k výrazným změnám došlo i na jednotlivých regionálních pracovištích, kde byli odvoláni všichni dosavadní ředitelé. Postupnou stabilizaci přineslo až jmenování Pavla Jerie novým generálním ředitelem NPÚ. Pavel Jerie působí v památkovém ústavu od roku 1968, a to především v oblasti péče o historická města, ale vykonával i dohled nad obnovou významných architektonických památek, např. Stavovské divadlo, Rudolfinum nebo chrám sv. Barbory v Kutné Hoře. Před svým jmenováním do funkce generálního ředitele zastával post hlavního konzervátora či náměstka pro výkon památkové péče. Je též dlouholetým členem Českého národního komitétu ICOMOS. V rámci svého působení v čele NPÚ se musel věnovat stabilizaci ústředního pracoviště, ale i regionálních pracovišť, především na pozici ředitelů. V roce 2006 vznikla nová územní odborná pracoviště v Liberci a Kroměříži, následujícího roku pak v Lokti.

Od roku 2008 dosud, generální ředitelka Naděžda Goryczková

V roce 2008 vznikají poslední územní odborná pracoviště v Královehradeckém kraji v Josefově a v kraji Vysočina v Telči, čímž se uzavírá proces vytváření krajské struktury pracovišť NPÚ. V prosinci téhož roku dochází k poslední změně na postu generálního ředitele NPÚ v jeho dosud dvacetileté historii.

Novou generální ředitelkou je jmenována Ing. arch. Naděžda Goryczková. Absolventka Fakulty architektury Vysokého učení technického v Brně působí v památkové péči od roku 1987, kdy nastoupila do tehdejšího ostravského Krajského střediska státní památkové péče. 1. ledna 2003 se stala ředitelkou ostravského pracoviště NPÚ, které vedla až do svého jmenování generální ředitelkou. Za své působení v čele NPÚ byla v roce 2021 oceněna Medailí FA ČVUT za významný přínos a zásluhy o rozvoj památkové péče. Její nesporný přínos spočívá v posílení zájmu památkové péče o nejmladší segment kulturního dědictví – architekturu 2. poloviny 20. století a v intenzivním rozvoji výzkumné činnosti, která za poslední desetiletí přinesla řadu výsledků etablujících NPÚ mezi významné výzkumné organizace. Osobně řadu let garantuje institucionální výzkum moderní architektury, je autorkou výzkumného projektu zaměřeného na analýzu a hodnocení architektury 20. století financovaného z programu NAKI, předsedkyní národní hodnotící komise EHL, členkou vědeckých rad několika fakult vysokých škol i kulturních institucí, a také členkou národního komitétu ICOMOS. Pod jejím vedením se ústav významně stabilizoval a odborně etabloval jak v oblasti památkové péče a vědy, tak i v prezentaci a správě památek zpřístupněných veřejnosti.

Nelze opomenout ani akvizice významných památkových objektů, které v této době NPÚ získal. Jedná se například o pražskou Invalidovnu nebo zámky ve Vimperku a Janovicích u Rýmařova.

V roce 2022 NPÚ rovněž uspořádal významné mezinárodní setkání v rámci předsednictví České republiky v Radě Evropské unie. Konference Výzvy současné evropské památkové péče za významné mezinárodní účasti specialistů na památkovou péči proběhla v Nové budově Národního muzea v Praze.